Voda řeší všechno... Bolí tě hlava? Pij více vody. Štve tě někdo? Utop ho!!!

Deník jednoho blázna

6. června 2017 v 20:03 | Maty |  Povídky
Ahoj. Já vím, stál se zázrak a zveřejňujeme povídku hned druhý den. Tahle ale není naše. Psal jí eden náš dobrý kamarád a já slíbila, že mu jí zveřejním. Doufám, že se vám bede líbit stejně jako mně. Za každý názor bude rád.
Sami


Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Maty a právě procházím pubertou, takže to se mnou není zrovna jednoduché. Jsem hubené postavy, rád hraji fotbal a poslední dobou jsem si oblíbil četbu. Mám krátké blonďaté melíry a hnědé oči. Podle mých přátel jsem hodný, spravedlivý a tak trochu egoista. Tak to by bylo něco o mně a nyní se vrhneme na příběh, který se mi stal o minulých letních prázdninách.
Je ráno, vstávám něco okolo desáté hodiny a první co mě udeří do očí je sluneční světlo. Hned mě napadne, že bych mohl zajít ven. A také jsem tak učinil. Poté co jsem se nasnídal a převlékl své svalnaté tělo. Poté jsem vzal batoh, sluchátka, klíče a peněženku a vyrazil směr park. Když jsem přišel do parku, tak se ve mně ocitl pocit relaxace a odpočinku. Procházím si takhle parkem a všude kolem mě zpívají ptáčci, všude je zeleň a já se cítím jako v nebi, kde mohu zapomenout na své starosti a problémy. Posadím se na lavičku a kolem mě se prochází zamilované páry. Ne, že bych jim to nepřál nebo tak něco, ale jen mě mrzí, že jsem pořád sám. Najednou z mého čela na mě kápla kapka potu. Podívám se na telefon a vidím, že je 30 stupňů ve stínu. Takže první věc, co mě napadne je, že bych se mohl vydat na místní koupaliště, třeba tam potkám i nějakou dívku. Hned po příchodu domů jsem se naobědval, vzal věci k vodě a vyrazil směr bazén. Na koupaliště jsem dorazil kolem jedné hodiny. První věc, co jsem udělal, byla ta, že jsem šel své svalnaté tělo smočit do bazénu, který měl dva metry do hloubky a padesát metrů do délky. Uplaval jsem tak deset bazénů a poté jsem se šel usušit na ručník. Poté jsem se na ručník natáhnul a usnul tak na hodinku. Najednou se nade mnou objevil stín, který mě probudil. Když jsem otevřel oči, nemohl jsem uvěřit svým očím. Ten stín, který mě probudil, patřil nádherné dívce. Představila se jako Sofie. Já jsem se samozřejmě také představil.Poté se ke mně posadila a my se začali poznávat. Ptal jsem se jí snad na vše. Ať už na její oblíbené věci tak na její rodinu a vztahy. Prozradila mi, že má pejska jménem Kayle. Také mi prozradila, že se její rodiče rozvedli. Prý kvůli tomu, že její otec byl zlý na ni a na její maminku. Svoji maminku mi popsala jako, anděla strážného". Její maminka má hnědé oči, krásné dlouhé zrzavé vlasy a kouzelný úsměv, kterým dokázala rozveselit každého. Když mi o své mamince povídala, tak se jí vykouzlil úsměv na tváři a bylo vidět, že ji má opravdu ráda. Další osoba, o které mi povídala byljejí bývalý přítel Zdeněk. Popsala ho jako nemyslící gorilu, horkokrevného méně inteligentního člověka, který s ní trávil málo času. Když bývali spolu venku, spíš se věnoval sám sobě a dost ji často urážel. A když jsem se jí zeptal, proč s ním chodila, odpověděla mi: "Když jsme se potkali, choval se strašně mile a hlavně jsem se zamilovala do jeho postavy." Poté se jí začal hrnout pláč do tváře. Tak jsem ji pevně objal a utišoval. Myslím, že si uvědomovala, jakou chybu udělala. Když doplakala, tak jsem ji pozval na ledovou kávu. Ona s úsměvem mé pozvání přijala a tak jsem popadl peněženku a vyrazili jsme. Když jsme seděli u kávy, tak se zas na oplátku poptávala ona mě. Já jsem jí pospal svojí rodinu a své dvě kočičky. Nejdříve jsem vyprávěl o své mamince, která pro mě byla to samé jako její maminka pro ni. Akorát měla krátké blonďaté vlasy a modré oči. Dále jsem vyprávěl o svém otci, se kterým jsem měl špatné vztahy. Od tohoto tématu jsem radši odbočil a začal vyprávět o svých kočkách. Nejdříve jsem začal popisovat svoji první kočku, Bertíka. Byl to černý kocour, který nebyl až tolik mazlivý, ale byl to dobrý společník. Má hebkou srst, krásné zlaté oči, které vypadaly jako hvězdy ve tmě. Potom jsem jí popsal svou druhou kočičku, která se jmenovala Barunka. Barunku jsme si přivezli nedávno, takže to bylo ještě kotě. Měla šedivou srst a krásné hnědé oči. Barunka byla víc mazlivá a moc ráda u mě přenocovala. Když u mě spávala, měl jsem pocit, že nejsem sám. Když jsem Sofii vyprávěl o svých kočkách, tak mi mohla oči na ústech nechat a hltala každé mé slovo. Jelikož měla ráda zvířata a jejím snem bylo se stát veterinářkou, tak tyto slova moc ráda poslouchala, byla šťastná, že i kluk má rád zvířátka. Takhle jsme si povídali snad o všem a seděli tak hodinu. Když jsme dopili kávu, šli jsme si zablbnout do bazénu a trochu si zaplavat. Po plavání nám vyhládlo a tak jsem se šli občerstvit. Když jsme pomalu dojídali, tak k nám šel takový podivný kluk. Sofie ho hned poznala a řekla, že je to Zdeněk. Jakmile ho uviděla, proběhl v ní pocit strachu, co nastane. A potom co se stalo, jsem se jí ani nedivil. Stalo se totiž to, že hned jak nás uviděl, tak šel k nám a začal se Sofii smát a urážet ji. Ta si to samozřejmě nenechala líbit a bránila se, ovšem byla psychicky slabší a nevydržela nápor emocí. Byla naštvaná a smutná zároveň, takže nebylo divu, že Zdeňkovi jednu vlepila. Ten si to samozřejmě nenechal líbit a chtěl jí taky udeřit. Ovšem v tu chvíli jsem vstal a tu ránu schytal za ni. Samozřejmě jsem Zdeňka také udeřil, ale ne facku, rovnou pěstí. On se sice seskládal k zemi, ale hned vstal a moji pěstí mi oplatil. Jenomže jeho pěstí byla silnější něž ta má a já se složil k zemi a chvíli byl v bezvědomí. Když jsem se probral, tak jsem byl někde v kabince a nade mnou stála Sofie. A já uviděl její nádhernou hubenou postavu, krásné modré oči a nádherné hnědé vlasy, které jí sahaly po pás. V ruce měla mokrý ručník, kterým mě probouzela k životu. Když jsem vstal tak mě objala a pošeptala mi do ucha: "Děkuju." Ale řekla to takovým až milostným hlasem. Poté se mi zahleděla na ústa a naklonila se ke mně. Políbila mne. Věc, v kterou jsem ráno ani nedoufal, se stala skutečností.
Nemohl jsem uvěřit, že se to stalo. Ona se na mě pousmála a řekla, že to byla její první pusa v životě. Ona si totiž se Zdeňkem nikdy pusu nedala. Já jsem jí řekl, že to byla také má první pusa a že jsem rád, že byla od ní. Poté jsme si šly zaskotačit na skluzavku a tobogán. Pak už jsme byli unaveni a šli jsme domů. Já jakožto gentleman jsem ji doprovodil a cestou jsme si povídali o tom, jaké máme plány do budoucna. Ona mi řekla, že jde na hospodářskou střední školu, čirou náhodou byla ve městě, kam také půjdu studovat já. Bylo to do Pardubic.
Poté jsme si ještě povídali, jestli bychom někdy někam nezašli. Oba jsme souhlasili. Když jsme přicházeli k jejímu domu, pomalu ale jistě zapadlo sluníčko. Bylo to opravdu krásné a tak jsme se ještě předtím posadili na lavičku a pozorovali tu krásu. Když už musela jít, tak jsme se objali a dali si pusu na tvář. Byla sladká a já měl pocit, že nejsem SÁM. Když jsme se rozloučili, tak jsem se také vydal směrem domů. Po cestě mě jsem se ještě párkrát zastavil a přemýšlel. Měl jsem na uších sluchátka a hrála mi při tom uklidňující hudba.

Asi tak kolem deváté hodiny jsem se vrátil domů, celý vyčerpaný jsem padnul do postele a usnul. Ještě před usnutím jsem přemýšlel nad celým dnem a přehrávali se mi v hlavě vzpomínky. Poté jsem už usnul. A tak končil můj jeden letní den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama